Informace o demenci

Informace pro pečující – druhy demencí, tipy pro péči o nemocného, užitečné odkazy

Alzheimerova choroba

Již její název nahání trochu strach a obavy. Lidově je charakterizovaná jako „ten Němec, co mi pořád schovává věci“. Nicméně úsměvná tato choroba není ani trochu.

Alzheimerova nemoc (dále jen AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku a postihuje každého člověka jiným způsobem. Začátek této nemoci může být náhlý nebo pozvolný. A dá se říci, že není omezena na určitou sociální vrstvu, pohlaví, etnickou skupinu nebo území. Nejčastější výskyt je u starých lidí, ale postihuje i jedince kolem 30 – 40 let.

Forma a průběh nemoci závisí z velké části na tom, o jakou osobnost se jednalo před počátkem nemoci, jaká je pacientova fyzická kondice a jaký byl jeho životní styl. Rizikovými faktory jsou věk a rodinné dispozice.

Onemocnění AN lze rozdělit zhruba do tří stádií

Počáteční stádium:

Jedná se o začátek onemocnění, který není snadné rozpoznat a často se považuje za běžnou součást stárnutí. Člověk s AN v této fázi je ještě do značné míry soběstačný, potřebuje však určité připomínky a návody.

Příznaky:

  •  Horší vyjadřování a hledání slov
  •  Obtíže v nových situacích
  •  Obtíže s novými přístroji (doma i v práci)
  •  Zhoršení paměti (zapomínání nedávných událostí, zatímco vzpomínky na staré události jsou zachovány)
  •  Zhoršení orientace v čase i prostoru
  •  Člověk s AN se může ztrácet i na místech dobře známých
  •  Potíže s rozhodováním
  •  Ztráta iniciativy a motivace
  •  Deprese, úzkost, apatie či naopak podrážděnost
  •  Ztráta zájmu o koníčky a oblíbené činnosti
  •  Změny v osobnosti

Stadium střední a rozvinuté:

Lidé v této fázi potřebují prakticky trvalý dohled. Zhoršuje se soběstačnost nejprve ve složitějších, později i v jednodušších úkonech sebeobsluhy. V této fázi je vhodnou formou pomoci např. denní stacionář.

Příznaky:

  •  výrazné zhoršení paměti
  •  nemocný není schopen žít bez pomoci
  •  potřeba trvalého dohledu
  •  špatně se vyjadřuje
  •  bloudí a chová se nepřiměřeně situaci
  •  potřebuje pomoc při vaření, úklidu, nákupu
  •  při dalším zhoršení i pomoc s osobní hygienou
  •  objevuje se inkontinence (zpravidla moči)
  •  mohou se vyskytovat poruchy chování, které jsou zpravidla reakcí na to, že danou situaci či změnu nechápe nebo se cítí ohrožen
  •  mohou se vyskytovat bludy či halucinace

Pozdní stádium:

V této fázi se lidé s AN již většinou nedokáží podílet na různých činnostech, ale z některých mohou mít stále radost, mohou je pozorovat, vnímají vlídné chování, pocit pohodlí, chutné jídlo, které se snadno polyká a další drobnosti.

Příznaky:

  •  člověk nepoznává své příbuzné, přátele a známé
  •  neví, že je doma, ale určité prvky může poznávat
  •  není schopen se vyjádřit
  •  nechápe složitá sdělení, ale jednoduchá slova či gesta ano
  •  omezuje se schopnost mobility až k upoutání na lůžko
  •  celková inkontinence
  •  mohou se vyskytovat potíže s polykáním

Přestože celosvětově probíhá intenzivní výzkum možností léčby, v současné době není k dispozici lék, který by onemocnění vyléčil nebo alespoň spolehlivě zastavil. Existují pouze preventivní metody a postupy, včetně léků pro oddálení kognitivních poruch. Proto je včasná diagnóza velmi důležitá. Nepodcenit prvotní příznaky nám pomůže zejména blízké okolí a rodina, následovat budou základní klinická a laboratorní vyšetření a dále vyšetření specialistou (neurolog, psychiatr, geriatr), který celý proces dokončí pomocí dalších testů a zobrazovacích metod. Jednoduchá testovací metoda neexistuje.

Diagnóza je východiskem k pochopení situace nejen pro pacienta, ale i pro rodinné příslušníky.

V současné době existuje možnost nechat si paměť zdarma otestovat v rámci projektu Dny paměti. Bližší informace lze najít na webu www.alzheimer.cz.

Vaskulární demence

Je druhou nejčastější formou demence. Dochází k ní v důsledku opakovaných cévních mozkových příhod, které zhoršují průtok krve a způsobují odumírání mozkových buněk.

Příznaky – zjevují se náhle i pozvolna. Především dochází ke ztrátě krátkodobé paměti. Časté bývají stavy zmatenosti. Na rozdíl od AD je více relativně více zachována osobnost a pacient si svou bezmocnost více uvědomuje.

Diagnóza – důležití je zaměřit se na jiné příznaky a rizikové faktory cévního onemocnění. Lékař provede vyšetření fyzického a duševního stavu a zobrazovací vyšetření mozku.

Léčba – rozvinutou demenci nelze zásadním způsobem ovlivnit. Účinná je prevence, tou je zdravá výživa, životospráva, léčba vysokého tlaku, dostatek pohybu.

Jiné příčiny demence

Jedná se zejména o jiné typy degenerativního onemocnění mozku (Pickova choroba, choroba s Lewyho tělísky atd.) , infekční onemocnění (AIDS, lues), toxické a jiné faktory.

Život s člověkem postiženým demencí a péče o něj

Život s demencí je náročný a vyčerpávající a týká se nejen pacienta, ale celé jeho rodiny. Na pečující rodině je položeno nejtěžší břemeno a je pro ni velkou emoční i fyzickou zátěží.  Je potřeba vědět, kde hledat pomoc při zvládání náročných situací, například formou domácí ošetřovatelské péče, osobní asistence, respitní péče, denního stacionáře, krátkodobých pobytů v léčebnách nebo umístěním v domově se zvláštním režimem.

Doporučení ze zkušeností pečovatelů:

  • Zaveďte více stereotypů, ale žijte dále normálním životem – každodenní rutina znamená pro člověka s demencí bezpečí.
  • Podporujte soběstačnost nemocného – co nejdelší nezávislost podporuje sebedůvěru a ulehčuje péči.
  • Podporujte důstojnost nemocného – nemocný člověk stálé vnímá a cítí. Nemluvte o jeho stavu v jeho přítomnosti.
  • Vyhněte se konfliktům – nesoustřeďujte se na nedostatky, snažte se zůstat v klidu. Konflikt Vás i nemocného připraví o energii a vyčerpá.
  • Jednoduché úkoly – snažte se vše zjednodušit, nenuťte nemocného moc často rozhodovat se a vybírat.
  • Zachovávejte smysl pro humor – smějte se s nemocným, ale ne jemu. Humor je nejlepší prostředek proti stresu a únavě.
  • Důležitá je bezpečnost – zajistěte bezpečné vybavení bytu.
  • Podpora fyzické zdatnosti - choďte na procházky, cvičte.
  • Vytěžte co nejvíce z dosavadních schopností – dlouhodobá paměť zůstává nejdéle zachována. Kdo byl zahradník, bude rád pracovat s hlínou. Škála oblíbených činnost se bude měnit, buďte při přípravě aktivit pružní.
  • Podporujte paměť
    • Kolem nemocného umístěte známé fotografie s označením kdo je kdo.
    • Dveře popište a označte jasnými barvami.
    • Trénujte paměť prostřednictvím paměťových cvičení, dokud to jde.
  • Udržujete komunikaci
    • Zajistěte kompenzační pomůcky (brýle, naslouchadla).
    • Mluvte pomalu, zřetelně, v krátkých větách, důležitá slova stavte na začátek vět.
    • Dokazujte lásku dotykem a objetím, pokud je to nemocnému příjemné.
    • Věnujte pozornost řeči těla nemocného i své.
    • Než začnete mluvit, zajistěte si pozornost nemocného.

Na závěr:

Největší tíha leží vždy na pečovateli. Mohou se objevit emoce, jako je zármutek, vina, hněv, rozpaky či osamělost. Snažte se své emoce spíše pozorovat, počkejte v klidu, až odplynou, stejně jako odplynou dešťové mraky.

Závěrem lze říci, že překvapivě účinný  nástroj k udržení dobré funkce mozku máme ve svých vlastních rukou. Je jím dostatek mentální i fyzické aktivity.

Nejúčinnější prevencí je učit se novým věcem, řešit nové problémy, vést bohatý kulturní a společenský život, luštit křížovky a hlavolamy, věnovat se např. zahrádkaření apod.

Totéž platí i o fyzické aktivitě. Obecně je pro většinu lidí prospěšná rychlá chůze – alespoň 30 minut denně. O cvičení je dobré se poradit se svým ošetřujícím lékařem. Samozřejmostí je zdravé jídlo s dostatkem zeleniny a ovoce, omezení tuků, vynechání nebo omezení alkoholu a v neposlední řadě i dostatek odpočinku a radosti ze života.

Dopřejte si tedy dost odpočinku a radujte se z každé příjemné chvíle, které nám život přináší.

Podrobné informace a pomoc můžete také najít na těchto adresách:

http://www.alzheimer.cz/

http://www.gerontologie.cz/showdoc.do?docid=4

http://www.diakonie.cz/

http://www.zivotsdemenci.cz/

http://www.zijemenaplno.cz/

Aktuálně (všechny články)